A ještě něco, světe
Proč způsobuješ, že jsou lidé osamoceni?
Proč tomu tak je? Kde jsou naši přátelé, když je potřebujeme?
Proč je tolik knih a tak málo čtenářů?
Proč nedělám to, co mám dělat, a le stále se užírám touhou být lepší?
Proč, Bože, dovoluješ, abych se zaobíral takovýma hloupostma?
Proč neustálem hledám uspokojení v materiálních věcech, když už toli lidí řeklo, že jej tak nenajdem?
Proč si nezvolím pár věci a těm se plně nevěnuji?
Proč stále myslím na sebe?
Proč nejsem otevřená nevým nápadům?
Proč místo toho, abych šla dopředu, stojím na místě?
Proč existuje nenávist? A proč nenávidím některé lidi?
Proč mě lidé milují a já to nevidím, ale stále vidím, jak mě někdo nesnáší?
Proč teď sedím u pc, když si mohu s babičnou vykládat o starých časech, kdy chodila pěšky dlouhé kilometry do školy?
Proč mě nikdo dneska nepochválil?
Proč nadávám na bulvár, ale přesto ho s potěšením přečtu?
Proč je pro mě těžké se zdokonalovat?
Proč dělám věci, za které se stydím?
Proč se stydím?
Proč nejsem dospělý?
Proč mě nikdo nepochválí?
Proč jsem někdy spokojený a někdy ne?
Proč se mi líbí písničky?
Proč nemám rád samotu?
Proč se tak rád směju s přáteli?
Proč chci být spokojený?
Proč když se na mě díváte, se na mě neusmějete?
Proč když se na mě díváte, mě nepozdravíte?
Pro si myslíte, ž evás nemám rád?
Proč si myslíte, že mi na vás nezáleží?
Proč si myslíte, že bych mohl být lepší?
Proč mě nikdo nepochválí?
Proč se vždycky tak stresujete?
Proč se vždycky tak stresujete, i když nejde o život?
Proč se vždycky tak stresujte z takových maličkostí?
Proč se vždycky tak stresujete, když jsou tu mnohem důležitější věci než stres?
Proč se vždycky stresujete a neuvědomujete si, nejste sami, kdo je právě ve stresu?
Proč mě nikdo nepochválí?
Proč já nikoho nechválím?
Proč mi neděkujete?
Proč si mě nevážíte?
Proč vás mám rád?
Proč mou pohrdáte?
Proč mne nebaví být lepší?
Proč mě nikdo nepochválí?